Hudební svět je rejdiště přelévajících se stylů, vzrůstajícího zájmu i stagnací, velké slávy i plazení se na pokraji nicotnosti. A ani v metalu tomu není jinak, styly rotují, rostou i padají, mísí se i krystalizují do extrémní vyhraněnosti, to co frčí dnes může být za pár měsíců pasé a v současnosti přehlížený styl může za krátkou chvíli lákat davy fanoušků. A jak si v tomto chaosu stojí metalcore? Myslím, že celkem dobře. Vždyť je to také styl spojující v sobě prvky metalu i hardcore, takže si své fanoušky snadno najde v neortodoxních příznivcích obou stylů. A právě zde se pohybují kanadští THINE EYES BLEED.

Z osob, které se pod názvem skupiny skrývají, nejvíce upoutají jména Jeff Phillips a Johnny Araya (však na ně také promomateriály nezapomínají upozornit). Kdo je Jeff asi mnozí pochopí až když vyslovím jméno dívčí skupiny KITTIE, která před nějakou dobou výrazně řádila i na MTV. Jeff byl totiž jejich koncertní kytarista. Nemějte však strach, že by jeho nové působiště bylo nějakým honěním se za pomíjivou slávou televizních obrazovek. Jméno Araya pak rozhodně nemusím představovat fanouškům thrashe. Takže jen aby nedošlo k mýlce, Johnny je bratr slavnějšího Toma ze SLAYER. A když už jsme u těch SLAYER a tedy u thrash metalu, i THINE EYES BLEED mají k tomuto stylu zatraceně blízko. Rychlé kytarové škuby s ostrými pískajícími výjezdy, zasekávané riffy i specifické melodie a postupy. A vokál většinou se držící štěkavé agresivity. To vše v hudbě THINE EYES BLEED bez potíží naleznete, je zde však ještě něco navíc a tím je ona složka, která z hudby těchto Kanaďanů dělá ve výsledku metalcore. Síla skupiny je totiž především v povedeném kombinování prvků thrashe a hardcoru. Šikovně a citlivě provedené spojení těchto stylů nabízí model slučující v sobě kombinaci těch lepších vlastností obou druhů hudby. Thrashovou agresivitu doplňuje corová nespoutanost, melodická kytarová hra, hevíková lehkost a sóla jsou zvýrazňována přímočarou řvavostí, rytmické kanonády a kombinační vytloukačky jsou zpřehledňovány tepající pravidelností. To vše vytváří model velmi dynamického a našlapaného metalcoru. THINE EYES BLEED jsou prostě představiteli onoho lehkého „hybridu“, který se může líbit fanouškům starých dobrých SLAYER, ale i vyznavačům hardcoru, především barvitějšího new school stylu. Občas mě přepadal pocit podobnosti například s takovými AFTERSHOCK, přesněji s hrubší polohou téhle skupiny.

Nepříjemný pocit může bohužel vyvolávat snad až křečovitá snaha narvat do každé skladby úplně všechno výše zmíněné. Ne že by díky tomu působily skladby přeplácaně, naopak se dostavuje opačný pocit a tím je syndrom šablonovitosti. Jestliže jednotlivá skladba vytržená z alba působí velmi nápaditě a barevně, díky podobným vzorům se při pohledu na celé album může dostavit pocit opakování. Nebudu rozpitvávat onu šablonu, podle které jsou skladby ušity, on je to vzor velmi nápaditý a funkční, jen díky neustálému omílání nemusí trvale upoutávat pozornost. Naštěstí je na albu i mnoho vybočujících elementů, například zajímavá až netradiční sóla (velmi hezké je ve skladbě „Consequence Unknown“), nebo třeba heavy neothrashový model u „Innocent Mind“, kdy se někde v dáli v mlze rozplývá odraz starších SOILWORK. Zpestřením je i chvilkové emotivní zpomalení a melodický vokál v „Live To Die“.

Na závěr můžu konstatovat, že v případě svého nového přírůstku vsadili The End Records na pro ně lehce netypické stylové odvětví, ale jak už jsme u tohoto vydavatele zvyklí, rozhodně se nejedná o přehmat. Těším se na pokračování.